Článek o historii fríského koně koluje v jedné podobě na různých webových stránkách. Je škoda, že je poměrně strohý a obsahuje fakta bez fotografií.
Fríský kůň patří k barokním plemenům koní (stejně tak jako např. andaluský kůň, starokladrubský kůň, lipický kůň, luisitano a další). Tato skupina označuje plemena koní z období „barokní éry“ ve středověku. Jedná se o koně se silnou zádí, svalnatým a klenutým krkem, s rovným a nebo lehce konvexním profilem hlavy a většinou bohatou, hustou hřívou a ocasem.
První zmínka o fríském koni je již z roku 1544. Fríský kůň se využíval jako válečný kůň, poté v 17.století jako drezurní kůň společně se španělskými plemeny a začal být v oblibě i jako tzv. karosiér (stejně jako naši starokladrubští koně) v zápřahu. Během 18. a 19. století se fríští koně vyskytovali převážně v Holandsku, v provincii Frísko, kde je bohatí farmáři využívali na nedělní jízdu v kočáře do kostela.
Koncem 19. století se projevila v chovu fríských koní krize, protože v zemědělství se začalo využívat více těžších plemen. Docházelo ke křížení fríských koní s chladnokrevníky a frískému koni jako takovému hrozilo vyhubení. Byla založena Het Friesch Paarden Stamboek s cílem zachránit fríské koně. Existovali 2 registry této plemenné knihy. Registr A pro čistokrevné fríské koně a registr B pro křížence.
V roce 1913 zůstali pouze 3 plemenní fríští hřebci a to hřebci Prins 109, Alva 113, a Friso 117 a tak se chovatelé sešli a založili i asociaci pro podporu a záchranu chovu fríských koní.
Matka hřebce Alva nebyla čistokrevná fríská klisna, ale kříženka. To dokazuje, že nejenom čistá krev, ale také plemenný typ byl v začátcích důležitý.
Snažení asociace bylo úspěšné, opět se otevřeli oba registry plemenné knihy a v roce 1915 asociace koupila plemenného hřece Paulus 121, který je považován za praotce všech současných fríských koní. Hřebec Paulus 121 je vysledovatelný další 3 generace zpět ke hřebci Nemo 51. Hřebec Nemo 51 se narodil v roce 1885.
Později došlo k rozdělení asociace a fríští koně získali svou vlastní plemennou knihu ‘Royal Society the Friesian Studbook“ pouze pro čistokrevné fríské koně. Bohužel v chovu nastala další krize.
Krize se objevila kolem roku 1960 s nástupem mechanizace v zemědělství. V důsledku toho bylo v roce 1965 registrováno pouze 500 klisen a 3 starší plemenní hřebci, kteří založili moderní linie všech fríských koní. Jednalo se o hřebce Age 168, Tetman 205 a Ritske 202. Všichni tito hřebci jsou zpět dohledatelní k hřebci Paulus 121.
I tuto krizi fríští koně překonali a v roce 2007 už je registrovaných více jak 40.000 koní. V České republice se vyskytuje kolem 700 fríských koní a jejich počet stále narůstá.
Podrobnější informace o historii plemene se můžete dočíst v angličtině v tomto článku.
O jednotlivých liníích hřebců a příbuznosti také sepíšeme samostatný článek. Můžete se na něj v budoucnosti těšit.
