Barokní pinto – vznik a historie plemene

Historie Barock Pinto koně se začíná psát a my jsme hrdí, že jsme toho součástí.

 

Barokní pinto je relativně mladé plemeno koní. Oficiální plemenná kniha Barock Pinto – BPS – vznikla v nedávné době v roce 2009 v Holandsku s cílem obnovit a šlechtit toto plemeno. Plemenná kniha Barock Pinto spolupracuje s Anglo-Evropskou plemenou knihou (AES) – která je uznávaným členem WBSFH (Světová federace pro chov sportovních koní). AES vydává mezinárodní průkazy a BPS vydává rodokmeny. I přes házení klacků pod nohy chovateli, kteří BP nemohou ani cítit, roste popularita Barock pinto závratnou rychlostí, koně se prosazují jak v drezuře, tak na show – například účast hřebce Willem van Nassau na Apassionatě. Je jen otázkou času, než bude toto plemeno všemi plně akceptováno.

Plemenná kniha BPS má hlavní a vedlejší registry, o kterých se podrobněji zmíníme v dalším článku. Nyní uvedeme pouze fakt, že barokní pinto musí mít určité procento fríské krve. Pokud jej kůň nemá, může být zapsaný v plemenné knize barokního pinta, ale pouze ve vedlejších knihách jako typ nebo XX (tedy teplokrevník). Takovýto kůň je pak nesprávně označovaný jako barokní pinto (typ BP).

Základem pro chov barokního pinta jsou fríštní koně a strakatí teplokrevní koně. Fríský kůň přináší do chovu černou barvu, majestátní vzhled s bohatými rousy, hřívou a ocasem, dále typický klus a klidnou povahu. Teplokrevníci zase strakatou barvu, výšku a sportovnější vzhled, vylepšení kroku a cvalu a snížení příbuzenské plemenitby. Zkráceně by výsledkem, tedy barokním pintem, měl být strakatý sportovní kůň s teplokrevnou a frískou krví, vynikajícími chody, majestátním vzhledem, dlouhou hřívou a rousy a charakterní, pracovitou a milou povahou. Pak samozřejmě záleží na jednotlivých chovatelích jakým směrem a do jaké míry bude jejich chovný cíl shodný s cílem plemenné knihy.

I když je vše na začátku, není barokní pinto žádná novinka. Už v minulosti se vyskytovali tito černobílí koně s frískou krví. V 60.letech 20.století byl v Holandsku velice oblíbený černobílý hřebec Bonte Nico a ačkoli neměl licenci v rámci žádné plemenné knihy, bylo o připouštění a jeho hříbata veliký zájem a to samé se opakovalo v 80. letech u jeho syna Bonte Barta. Jejich nástupcem je Bonte Willem, známý jako Willem van Nassau.

A jaké jsou jejich příběhy?

Bonte Nico

Bonte Nico se narodil v roce 1957 a byl známý pod jménem Nico van Friesland. Jeho matka byla údajně čistokrevná fríská klisna. V roce 1962 byl zakoupen 81 letým panem Hellingou. Ten jej použil nejprve na krytí svých klisen, ale brzy však zájem o připouštění rostl z řad ostatních chovatelů. Bonte Nico byl ve své době nejpopulárnější a nejkontroverznější kůň v Holandsku. Každý ho znal a téměř každý týden se objevil nějaký novinový článek o něm nebo jeho potomcích. Bonte Nico byl uznán v holandské teplokrené knize, ale byl diskvalifikován kvůli svému tobiano zbarvení a byla zrušena jeho licence. Ačkoli to způsobilo veliký rozruch, nemělo to vliv na jeho popularitu a využívání v chovu. Chovatelé i přes zrušení licence tímto hřebcem připouštěli a majitelé klisen rádi zaplatili pokuty. Strakatá hříbata po tomto hřebci se totiž prodávala 4x dráž než po uchovněných hřebcích! Bylo mu umožněno zúčastnit se svodu pro uchovnění podruhé. Avšak opět nebyl úspěšný a znovu byl jako plemeník zamítnut. Navíc se plemenná kniha dožadovala, že má být hřebec buď vykastrován nebo usmrcen.

 

 

Panu Hellingovi se nakonec podařilo získat zvláštní povolení a oficální souhlas k připouštění a to jen díky své vytrvalosti a zásahu královského dvora. Musel se obrátit až na samotného prince Bernarda, který zkontaktoval tehdejší ministerstvo vnitra. Hřebec pak byl jako 9 letý zařazen do registru, ačkoli neměl vydaný průkaz původu. Ve svém vrcholu připustil tento hřebec 118 klisen za 100 dní. Jiné zdroje zase uvádí, že ve své vrcholné sezoně připustil 150 klisen. Což je obrovské číslo vezmeme-li v potaz, že se jednalo pouze o přirozenou plemenitbu!

Popularita tohoto koně byla hlavně z důvodu jeho netypického černobílého zbarvení. A díky příběhu tohoto hřebce a jeho majitele o 50 let později vznikla současná plemenná kniha BP.

 

Bonte Bart

V roce 1980 byl populární další černobílý hřebec Bonte Bart, který také nebyl registrován v rámci žádné plemenné knihy. Jeho rodokmen je tedy „neznámý“ nebo spíše neprokazatelný. Hřebec získal povolení pro chov a to i navzdory, že nebyl nikde registrován. Opět tedy obdobný příběh jeko u Bonte Nica, co se uchověnění týče. Chovatelé pokračovali v zachování tohoto nového plemene i bez podpory plemenné knihy.

 

Willem van Nassau

Prvním představitelem vzkříšeného a nebo chcete-li spíše nově vznikajícího plemene barokní pinto je Willem van Nassau. Majitelem tohoto hřebcem je pan Arnold Wemmenhove, který je zároveň zakladatelem plemenné knihy Barock Pinto – BPS.
Willem je známý jako „bludný holanďan“ a nebo také pod jménem Bonte Willem. Narodil se v roce 2003 ze spojení špičkové krve frísů a holandských teplokrevníků. Willem má 50 % fríské krve a je uchovněn  v rámci  tří plemenný knih: AES, KWPN, BPS. Připouštěcí poplatek vyjde asi na 1500 euro (42000 Kč). Jedná se o naprosto špičkového koně s využitím ve vysoké drezuře. Tento hřebec se dokázal za pouhou jednu sezónu drezůrního tréninku dostat ze základní obtížnosti až do stupně T. O rok později v roce 2012 dosáhl výkonnosti Intermediaire I a rok na to výkonnost Grand Prix. V roce 2015 získal na základě posouzení potomstva titul Preferent! Aktuálně si hřebec užívá důchod.

Mnoho plemenných hřebců jsou jeho synové a spousta chovných klisen jej má v rodokmenu.

Zdroj: BPS

Sdílej článek na sociálních sítích