Barock pinto – plemenná kniha BPS a její registry, typy XX, BP, FB

Je barokní pinto a „barokní pinto“.

Jinými slovy to, že je kůň strakatý neznamená, že je to barokní pinto.

Pravý barokní pinto (BP kůň) je černobíle strakatý kůň s minimálně 37,5 % fríské krve a zbytkem krve teplokrevné (ne jiné např. IC či americká plemena).

 

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik diskuzí na sociálních sítí a prodejních inzerátů. Často dochází k nepřesné interpretaci a kůň je označován jako barokní pinto, i když není. V lepším případě má vystavené papíry v rámci BPS a v horším případě je to jen nějaký flekatý kůň neznámého původu, nebo známého, ale pro BP chov nevhodných plemen (APH, IC kříženci a jiní) a u koníka je uvedena informace, že je možné uchovnit do BP. Nedivím se, že lidé, kteří se o BP nezajímají podrobněji, se pak v takových označeních ztrácejí a vzniká v podvědomí lidí představa, že BP je všechnochuť, voříšci a kříženci pouze na barvu bez smyslu a cíle a mnohdy ještě horší označení, že do BP lze zapsat všechno, bezpůvodové koně a udělat jim tak papíry.

Ale tomu tak není. Holandský chovný cíl je jasný – sportovní strakatý teplokrevný kůň s frískou krví. Cílem není ani strakatý fríský kůň, jak si mnohdy myslí i přímo majitelé barokního pinta :).

Systém ohodnocování koní na svodu a předně podrobné rozdělení plemenné knihy na hlavní a  tři pomocné registry, ale zároveň rozdělení jednotlivých sekcí podle % fríské a cizí krve je velmi propracovaný a rozlišuje nejen původy i kvalitu samotného koně. Takže ano, v plemenné knize BP je opravdu různorodá kvalita koní a jejich šlechtěním by se chovatelé měli snažit dosáhnout chovného cíle a ne využívat otevřené PK k zapisování všeho možného. Ale to bychom asi nesměli žít v Čechách.

 

Plemenná kniha BPS je v současnoti otevřená. To znamená, že je možné v chovu využívat klisny fríské, teplokrevné, plnokrevné i klisny bez původu v teplokrevném typu, strakaté atd. U takových klisen je vhodné zúčastnit se svodu, ale pokud se klisna nezúčastní svodu a její hříbě poté ano, tak i to může získat papíry v rámci BPS, avšak je zapotřebí myslet na to, že pokud matka není osvodovaná a nemá např. plný původ, tak je prodej takového hříběte složitější. V rámci chovatelského programu má barokní pinto mít v sobě frískou krev a cizí teplokrevnou krev (ne IC a painty) avšak i tyto křížence je možné do PK zapsat, akorát se to odrazí přímo v ohodnocení koně. Plemenná kniha BPS plně uznává tituly a licence knihy holandského teplokrevníka KWPN + knih, které uznává KWPN (například WESTF, OLDBG, HANN, HOLST, TRAK, AES atd.) a knihy fríských koní KFPS + plus knih, které uznává KFPS (např. KFPS- D). U těchto klisen není zapotřebí účast na svodu.

Průkazy původu vydává AES a rodokmeny vydává přímo BPS. Všechna hříbata zapsána do PK barokního pinta mají tedy stejný průkaz AES, ale na rodokmenu od BPS je již kůň zařazen podle typu a registru! Z AES passportu se tedy nedozvíte informace o kvalitě a zařazení koně.

Koně jsou zapsáni do jednotlivých registrů podle původu otce a matky a dále v typu podle % fríské krve. Jednotlivé typy jsou ve všech registrech.

Z toho vyplývá, že pod označením barock pinto se zahrnuje opravdu velké množství rodokmenově různě kvalitních zvířat a je tedy zapotřebí rozlišovat i jednotlivé registry PK a typy koní! To, že je kůň zapsaný v BPS knize neznamená, že on sám je přímo barokní pinto!

 

A jak se tedy v papírech orientovat? Plemenná kniha barokního pinta rozlišuje 4 registry podle původu koně.

 

REGISTRY knihy BPS

  • Hlavní kniha – Do hříběcího registru (Veulenboek = Vb) se zapisují očipovaná hříbata po uznaných plemenících a registrovaných matkách v rámci BP nebo KFPS. Rodiče mají doložitelný a prokazetelný třígenerační původ = jsou známý nejen rodiče, ale i prarodiče a praprarodiče. V dospělosti kůň po úspěšném absolvování svodu postupuje do dospělého registru tzv. Stamboek (pouze klisny a licentovaní hřebci), valaši mají vlastní Ruinboek, neuchovnění dospělí hřebci zůstávají ve Veulenboek.

Dále je možné zapsat hříbata/koně po neregistrovaných rodičích nebo s neúplným původem a to pouze pokud se kůň zúčastní svodu a vyhovuje chovnému cíli, tedy je v požadovaném typu. Pokud není předek známý je v rodokmenu uvedeno slovo ONBEKEND. I u těchto registrů se rozlišuje hříběcí (Vb.) část a dospělá (Stb.) část. Vedlejší registry od nejvyššího po nejnižší:

  • Pomocný registr 3 (Voorboek 3) – Nejvyšší pomocný registr. Ano je to trochu zvláštní, že nejvyšší je zrovna až č.3 ale je tomu tak. Zapisují se sem koně s dvougeneračním původem – jsou známí jen rodiče a prarodiče. Dále se sem zapisují koně po plemeníkovi s úplným rodokmenem, který ale není od BPS uchovněný a nebo uznaný viz PK, které BPS uznává. (Například plemeníci v rámci ZSSE)
  • Pomocný registr 2 (Voorboek 2) – rodiče jsou známí, dále již bez původu.
  • Pomocný registr 1 (Voorboek 1) – koně nemají prokázaný žádný původ.

TYPY

Všechny registry (hlavní i pomocné) evidují koně všech 3 typů. Typ koně je závislý na barvě a % fríské krve.
  • BP (barock pinto) = kůň s 37,5 až 99,99 % fríské krve a maximálním množství cizí (teplokrevné) krve 62,5 %. Registr je pouze pro černobíle strakaté koně. Od roku 2017 je vzhled rodokmenu BP koní oranžový! 
  • FB (fries bloed neboli fríská krev) = kůň s 37,5 – 100 % fríské krve a maximální množství cizí krve je 62,5 %. Registr slouží pro všechny ostatní barvy kromě černobílé (tj. černá, hnědobílá, bílá, hnědá a další). Od roku 2017 je rodokmen FB koní modrý! Jsou zde registrovaní jak čistokrevní fríští koně (100%) tak koně, kteří by mohli být BP, ale „nepovedla“ se barva a hříbě se narodilo černé nebo hnědobílé.
  • XX (ostatní) = 0 – 37,5 % fríské krve a více než 62,5 % cizí teplokrevné krve. Jedná se o koně s velmi nízkým procentem fríské krve a nebo o koně čistě teplokrevné, či teplokrevný typ, kteří mají být využíváni v chovu BP a později v další generaci dojde k příměsi fríské krve. Barvy jsou zde zastoupeny úplně všechny (černobílá, hnědobílá, černá, hnědá, bílá a další).
Nejvyšší chovnou hodnotu mají koně z hlavního registru v typu BP. To jsou ti praví barokní pinta. Samozřejmě i v závislosti na původu!
Cena těchto koní se odvíjí nejen od původu, ale také barvy. Hřebeček top původu ale černý je cca o 1000 euro levnější než totožný hřebeček, který bude černobílý. Je to dáno z chovatelského hlediska,kde je potencionální možnost využití strakatého hřebce v chovu – viz genetika barev.
Ale v chovu je zapotřebí využívat všech typů i registrů, pokud chovatelé budou dbát chovného cíle a snažit se jej naplnit. Není zapotřebí nad koňmi z nižšího registru, či s částečným původem ohrnovat nos a koukat na ně skrz prsty. Často znamenají přísun nové nepříbuzné krve, neboť příbuznost je vysoká jak u fríských koní, tak i u strakatých teplokrevníků a pokud by nedocházelo k přísunu další krve, dopadne BP jako frís se svou uzavřenou plemennou knihou a řadou onemocnění a genetického zatížení.
Doufám, že tento článek přinesl aspoň trochu vysvětlení pro lidi, kteří se o BP zajímají, ať už čistě teoreticky či si chtějí BP koně pořídit a zorientovat se v kvalitě. Často i v inzerci nejsou uváděna fakta o koni zcela správně  a tak může tento článek sloužit k orientaci potencionálních kupců a rozlišení možné kvality koní, pokud uvažuje v budoucnosti i o chovu.

 

Sdílej článek na sociálních sítích