Plemenná kniha, rodokmeny a registry fríských koní

U fríských koní v Evropě se nejčastěji setkáte s registrem KFPS kde se registrují fríští koně od roku 1879, jedná se hlavní plemennou královskou knihu. Při brouzdání po internetu možná narazíte i na FHANA, což je oficiální zastoupení fríských koní pro Severní Ameriku. Ale zpátky k holanské FPS.

Tato plemenná kniha se děllí na několik registrů. Všechny registri obsahují jak hříběcí knihu Vb., tak Stb. knihu, kam se koně dostávají po absolvování svodu.

  1. KFPS: hlavní registr (Vb. a Stb.) – Hlavní registr se dělí na hříběcí (Vb.) a řekněme dospělou část (Stb.). Všechna hříbata po klisnách z hlavního registru (ať Vb. nebo Stb.) a uchovněných Stb. hřebcích jsou automaticky zapsána do tohoto registru. Do Stb. registru se může klisna dostat pouze účastí na svodu. Při zápisu hříběte tedy není rozdíl v tom, jestli je klisna v hlavním registru Vb. nebo Stb.! Pokud klisna nejde na svod (který není povinný), zůstává v registru Vb., ale i tak je klisna chovná. V Holandsku je prakticky normální, že všechny klisny na svod dříve či později jdou. V České republice to není až tak časté a to zejména z důvodu finanční náročnosti, kdy svod není nejlevnější a dále z důvodu malé informovanosti a zkušeností v přípravě fríských koní na tento svod. V některých článcích na českých webech je skutečnost o chovnosti klisen a neúčasti na svodu snad dokonce záměrně formulována tak, že je svod povinný pro uchovnění klisny. Což je nesmysl, neboť selekce klisen v chovu v této podstatě neexistuje – tedy není žádné uchovnění ani vyřazení z chovu v rámci fríských klisen. Svod pomůže v lepším pohledu na klisnu v rámci chovného cíle a při následném výběru hřebce.
    Hřebci v hlavním registru zůstavají v hříběcí části Vb. Pouze pár jedinců, kteří jsou uchovnění se stávají plemeníky a přeházejí do Stb.Koně zapsaní v tomto registru měli do roku 2015 zeleno-žlutý zalaminátovaný rodokmen, od roku 2015 je nový vzhled rodokmenu modro-bílý:

  2. KFPS-D (Vb. a Stb.) – registruje hříbata licentovaných hřebců jinou frískou plemennou knihou v rámci EU, které FPS uznává, tzv. dceřinné knihy. Jedná se o druhý nejvyšší registr. I zde je rozdělení na Vb. a Stb. registr. Rodokmen je růžovo-žlutý. Od roku 2015 budou rodokmeny bílé.V roce 2015 byl v rámci tohoto registru uchovněn kvalitní fríský hřebec Jurre O. a čeští chovatelé mají tedy možnost v rámci KFPS využít i hřebce působíciho v ČR.

  3. KFPS BBI: Bijboek I (Vb. a Stb.) – zápis hříbat po Vb. hřebcích, kteří jsou KFPS knihou uznaní jako plemeníci pro země mimo Holandsko (obdrželi licenci k připouštění v jiných zemích od KFPS), tzv. servisní hřebci. Návrat potomků do hlavního registru možný po 1 generaci. Bohužel nejsou aktuálně žádní servisní hřebci k dispozici a tak není ani možné odchovát hříbata do tohoto registru.U nás jako servisní hřebec působili: Eelco R. v roce 2006 a Baron fan Odingastate v letech 2010, 2011 a 2012.
    V roce 2015 CSFHO na valné hromadě odmítla možnost servisního hřebce pro ČR a SR !!! Viz citace ze zápisu z valné hromady CSFHO: “Z. Řehořová přednesla dotaz od ředitele KFPS I. Hellingy, vznesený na schůzi CSFHO a KFPS , zda členové asociace v ČR mají zájem o povolení servisního hřebce pro ČR pro rok 2015. Valná hromada se jednomyslně shodla, že zde zájem o servisního hřebce není.”
    Možnost chovu hříbat v rámci BBI v ČR tedy není a majitelům fríských klisen zbývá pouze možnost inseminace mraženými dávkami holandských hřebců z hlavního registru a nebo připustění hřebci, které KFPS nepodporuje! Tím samozřejmě dochází k tomu, že fríských hříbat se v ČR příliš nerodí a když, tak ne v rámci KFPS hlavního registru nebo vůbec v rámci jakéhokoli holadského registru.

    Rodokmen je hnědo-zlatý, od roku 2015 budou rodokmeny bílé.

  4. KFPS BBII: Bijboek II (Vb. a Stb.) – slouží pro registraci hříbat po fríských klisnách Stb. nebo Vb. a nelicentovaných hřebcích a po plemenných hřebcích, které FPS neuznává, příp. po Stb. hřebcích, kterým byla licence odejmuta a nebo po hřebcích, kteří mají licenci pro omezený počet klisen a připouštěli by nad tehto limit. Návrat do hlavního registru je možný nejdříve až po 3 generacích.
    V podstatě jsou do tohoto registru zapsaná všechna hříbata po hřebcích bez licence (černá plemenitba) a po hřebcích z jiných plemenných knih, které se mnohdy na fríské koně nezaměřují.
    Rodokmen je červeno-modrý.  Od roku 2015 budou rodokmeny bílé.

POZOR!! Je možné zlepšit registr hříběte připuštěním hřebcem z hlavního registru, za předpokladu, že i další 2 hřebci v otcově linii za poslední 4 generace jsou plemeníci v hlavním registru FPS.

Otec hříběte:                                     KFPS plemeník / uznaný plemeník D knihy / odebrána licence KFPS plemeníkovi / servisní hřebec / nelicencovaní hřebci

 

K zamyšlení….

Domníváme se, že politikou CSFHO odmítnuní servisního hřebce dochází k tomu, že jsou upředňostňovány dovozy z NL (často levnějších a méně kvalitních koní avšak prodávaných za vyšší ceny) a není preferován vlastní chov v ČR. Dále dochází k připouštění frískými hřebci neuchovněnými v NL, často bez rozmyslu vhodnosti na klisnu, protože prostě jiný hřebec k dispozici není. Taková hříbata jsou buď bez PP a nebo když majitel zainvestuje do PP, tak ve vedlejším registru BBII. Ačkoli na první pohled mají papíry, jedná se pouze o registraci koní zejména po neplemenících. V ČR je černá plemenitba trestná.

Bohužel pak dochází k tomu, že tato hříbata i dospělí koně po takovýchto hřebcích jsou prodáváni vysoko nad cenou, protože kupci nechápou rozdíl nejen v kvalitě ani v chovné hodnotě takovýchto koní. Pro ně je to frís, protože je to vraník a bude to mít rousy a s trochou štěstí se bude frísovi podobat – laickým okem.

Předně jen vstupní náklady se velmi liší. Pro chovatele je možné připuštění asi 4-5 hřebci, kteří jsou v ČR a nejsou uznáníi od KFPS (na to nesplňují požadavky exteriér ani pohyb), ale mají licenci v rámci jiných PK (8 – 15 tis. a cena hříbat v inzerci od 50 tis.). Vhodnost hřebce na klisnu je zpravidla vybírána vzádleností v km od klisny.
Oproti tomu připouštěcí poplatky KFPS plemeníky se pohybují od 25 do 40 tis. Kč, plus samotná cena za inseminaci a jednotlivé dávky. Jen náklady tedy budou kolem 35 – 45 tis. pokud vše klapne na první pokus. Cena takových hříbat je od 60 tis. a vhodnost spojení rodičů je posuzována podle lineárního skóre obou koní.

Samozřejmě může se stát, že kůň v BBII bude ve finále lepší než ten v hlavním registru. Genetika je mocná, ale spoléhat na to a nebo se ohánět tímto argumentem není správné! Z mého hlediska, pokud klisna z BBII absolvuje svod a má ohodnocení od holandských komisařů, nemusí být chov na takových klisnách vůbec špatný, ale chce to vybírat správného hřebce.

Mnoho lidí při koupi svého prvního fríse vůbec netuší nic ohledně registrů, chovu, svodech. Často si plní jen sen mít to krásné, černé, ušlechtilé zvíře s rousy a fantastickým pohybem. I frís s horším pohybem bude chodit líp než většina koní, na které byl takový člověk pravděpodobně zvyklý. Až později možná zjistí kolik přeplatil a za co ;). U výběru druhého fríského koně zpravidla už pečlivěji vybírá.

V posledních letech se do ČR dostávají mnohem kvalitnější koně a nejen ti “horší” od překupníků. Přesto si nemyslíme, že český chov fríských koní v nejbližších letech zaznamená větší zájem z řad chovatelů.

Sdílej článek na sociálních sítích